Návod na stříhání sim karty na mikro kartu v zahraničí

V nedávné době jsem se ocitla v kruhu beznaděje... :D Po příjezdu do Japonska jsem zjistila, že mi můj krásný úžasný nový smartphone nepodporuje sim karty v Asii. Takže doporučuji všem, kteří se chystají do Japonska nebo do jakékoli části Asie, aby jsi zjistili, zda váš mobil podporuje sim karty.
To byl nejmenší problém, avšak když jsem se chystala zaplatit kolej, abych nemusela pobývat na japonských ulicích a dělat českou atrakci, tak jsem zjistila, že ověřovací kód esemeskou mi nemá jak přijít... Takže jsem utíkala za svým zahraniční koordinátorem a vysvětlila mu situaci. Přišli jsme na řešení, že mám vybrat penízky z bankomatu a najít příslušnou banku v malém nenápadném Tokiu a peníze poslat přes ní. V dobré víře jsem šla druhý den vybrat, bohužel limit bankomatů v Japonsku, které podporují jen zahraniční karty mají limity 50 - 100 tisíc jenů. Už v zoufalství a ve vidině homelessáctví jsem psala plnou moc do České republiky, aby zašli na T-mobile a řekli, že jsem ztratila simku a potřebuji novou. A za pár hodin mě osvítilo, a díky mé spolužačce Dašce jsme našly závěrečné řešení. Její nový a "lepší" mobil podporoval sim karty, ale jen mikro simky, a ta moje zažila ještě válku ve Vietnamu, takže jsem se rozhodla kartu na vlastní pěst střihnout. Shlédla jsem všechny videa a návody na youtube a googlu a šlo se na věc. Na internetu je plno návodů, ale k tomu potřebuji šablonu, která se dá lehce vytisknout na jakékoliv stránce, ale když není tiskárna.... není šablona :D



NÁVOD NA STŘIHÁNÍ KARTY:


Potřebujeme: sim kartu, papír, tužku, nůžky, průhlednou lepící pásku na pokrytí sim karty, pravítko a trpělivost.

Pokud nic z toho nemáte kromě sim karty použijte:

popsaný papír, propisku, tupé nůžky, prkénko pod hrnek s obrázkem pravítka a slídu od obalu, která pokrývala prkénko.

A je toooo sim karta střižena, a ubytování zaplacené




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hanami - sakury v Tokiu

Obrázek
Jarní davové šílenství po celém Japonsku vypuká s příchodem jara, když známé sakury začínají kvést, a asi do týdne odkvetou. V tomto čase, všichni Japonci vyrážejí do parků pod sakury a pořádají piknik, a oslavují Hanami, což je v překladu "obdivování sakur". Za sakurami jsme vyrazili do části Shinkuju, což je jedna z hlavních obchodních a administrativních center Tokia. V této části se nachází park Ueno, který je největším veřejným parkem v centru Tokia a má více než 8.800 sakur. Sakura je japonský název pro stromy třešně. Svátek Hanami Japonci převzali od Číňanů, kteří slavnostně oslavovali rozkvétání stromů, prvně to byly švestky, poté začali obdivovat sakury. Na tento svátek čekají nedočkavě Japonci celý rok, a turisté se sjíždějí z každé části světa, aby viděli rozkvetlou sakuru. Meteorologové se snaží s co největší přesností určit rozkvět sakur, protože na ně spoléhají mnoho cestovních agentur i japonské firmy, které právě na toto období připravují své sakur
Další informace

Cesta do Tokia

Obrázek
Právě sedím na letišti Narita v Tokiu, jsou dvě hodiny ráno a ticho je všude jako v hrobě, jen kroky svědomitých strážníků a hlídačů se ozývají po hale :D Do Tokia jsem přiletěla v osm večer, a jen jsem doufala, že nebude žádný problém, když přespím na letišti.  Zatím žádný není, hlídači sice koukají každých 5 minut co dělám, ale nic neříkají, možná si myslí, že mi tím dodávají pocit jistoty a bezpečí. :D A právě teď zhasli celou veřejnou část, takže sedím po tmě.  :D Cesta byla překvapivě dobrá. Původně v plánu jsem měla odletět z Prahy, ale kvuli levnější letence jsem odletěla z Varšavy. Jela jsem vlakem z Ostravy na Warsaw Centrale a tam přestupovala na další vlak, který jede rovnou na letiště Chopin Airport. Ne že bych měla něco proti polákům, ale asi ten den měli národní svátek protivnosti a zlého obočí. :D Naopak v Japonsku mě vítali uklenem, vřelým ůsměvem a při pasové kontrole mě skoro drželi za ruku, aby mi ukázali, kde se mám postavit. Letěla jsem společností Turk
Další informace

Trip to Machida

Obrázek
Machida se nachází na poloostrově Tokia, a je hlavním centrem prefektury Kanagawa. V poledne jsme se sešli s ostatními zahraničními studenty na nádraží Machida,  které leží na hlavní vlakové lince do středu Tokia prostřednictvím linky Odakyu a na stanici Shinjuku, kde se nachází hlavní obchodní a administrativní budovy. Machida bylo moje první město, do kterého jsem se jela podívat v Japonsku, neboť se nachází jen 2 zastávky od mé koleje a od Oberlin univerzity. Typické jsou rušné uličky plné obchodů, a z každého vychází jiná hudba. Na vysokých budovách jsou obrazovky s reklamami, a všude milion různých barev, nejpoužívanější je růžová a razící růžová :-D Typické pro Japonsko jsou herny a zábavné centra, které jsem znala jen z japonských film. Naši japonští přátelé nás do jednoho zábavného centra vzali. Mělo to 3 patra, v prvním byly automaty na plyšáky a spousta her pro školáky, kde bych mohla strávit i celý den, ale peněženka mi to nedovoluje. here's the " pre
Další informace